Speciální pedagogika - výpisky k přijímacím zkouškám

 

Speciální pedagogika

• pedagogická disciplína, která se zabývá edukací dětí, žáků a dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami a zkoumáním formativních (výchovných) a informativních (vzdělávacích) vlivů na tyto jedince

Vymezení:

• obecná pedagogika
• dějiny pedagogiky
• didaktika - teorie vzdělávání a vyučování, efektivita
• filosofie výchovy - etika, hodnoty, metodologické otázky
• teorie výchovy - složky výchovy, objasnění jevů a dějů
• metodologie pedagogiky - teorie pedagogických metod
• sociální pedagogika - zkoumá výchovu jako společensko-historický jev související se společenským významem výchovy i odlišností při výchově sociálních skupin včetně vlivu sociálních podmínek na rozvoj člověka
• pedagogická diagnostika - zjišťování úrovně rozvoje žáka
• pedagogická prognostika - prognóza vývoje školství a vzdělávání, hledá optimální řešení, vytváří modely a strategie budoucího rozvoje institucí, vzdělávacích procesů
• speciální pedagogika

Zabývá se:

• výchovou
• vzděláváním
• celkovým osobnostním rozvojem jedinců, kteří jsou znevýhodněni v důsledku mentálního, smyslového, motorického postižení nebo sociálního znevýhodnění

Cílem je:

• dosáhnout nejvyšší možné míry jejich začlenění do společnosti včetně pracovního a společenského uplatnění
• maximální rozvoj osobnosti člověka s postičením a dosažení maximální úrovně socializace
• pochopení specifických potřeb, možností a omezení plynoucích z postižení a stanovení si reálných cílů

Disciplíny:

1. psychopedie - speciální pedagogika osob s mentálním postižením či duševní poruchou
2. tyflopedie - s. p. osob se zrakovým postižením
3. surdopedie - s. p. osob se sluchovým postižením
4. somatopedie - s. p. osob s postižením hybnosti - tělesným postižením, dlouhodobě nemocných a zdravotně postižených
5. etopedie - s. p. osob s rizikovým chováním, psychosociálně ohrožených, s poruchami chování
6. logopedie - s. p. osob s narušenou komunikační schopností

Plus další dvě disciplíny:

1. s. p. osob se souběžným postižením více vadami (kombinovanými vadami)
2. s. p. osob se specifickými (vývojovými) poruchami učení a chování

Členění podle věku:

• raného věku
• předškolního věku
• školního věku
• dospělých (speciální andragogika)
• seniorů (speciální gerontagogika)

Základní pojmy:

• deficit = nedostatek
• postižení = narušení (abnormalita) psychické, anatomické nebo fyziologické struktury nebo funkce, vada, ztráta nebo nedostatek v anatomické stavbě organismu a nebo poruchu v jeho funkcích
  • narušení integrity (celistvosti) osobnosti a jeho chování
• handicap = nevýhoda
• znevýhodnění

Speciálněpedagogické metody:

• reedukace = postupy zaměřené na zlepšení výkonu poškozených funkcí
• kompenzace = rozvoj nepoškozených funkcí, které budou nahrazovat deficit
• rehabilitace = (znovu)uschopnění jedince z hlediska společenských vztahů
• prevence = opatření
  • primární - zabránění nežádoucích jevů, např. různými formami osvěty, výchovou a vzděláváním ve školách
  • sekundární - včasné rozpoznání sociálních a zdravotních problémů již vzniklých a jejich odborná léčba, zamezení rozšiřování negativního zdravotního či sociálního jevu
  • terciární - následky závad, poruch, onemocnění, která se již vyvinula a snaha o jejich nápravu nebo zábranu zhoršování
• socializace = celoživotní proces, v jehož průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti - realizace sociálním učením
  • podmíněna sociabilitou (individuální schopností socializace)
• resocializace = proces opětovného zařazení do společnosti
• inkluze/integrace = nejvyšší úroveň socializace - proces začleňování člověka do společnosti
  • oboustranný psychosociální proces sbližování minority znevýhodněných a majority intaktních
  • cílem je podporovat rovné šance dětí při vzdělávání

Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví

1. tělesné funkce (fyziologické i psychické)
2. tělesné struktury (anatomické části těla)
3. aktivity a participace
4. faktory prostředí (odrážení fyzické, sociální a postojové prostředí)
5. osobní faktory (doplňující okruh)

Dělení postižení/znevýhodnění

1. z hlediska doby vzniku
   1. vrozené
   2. získané
2. podle typu
   1. orgánové (postižení orgánů nebo jejich části, příčinou může být vývojová vada, nemoc nebo úraz)
   2. funkční (porucha funkce orgánu nebo celého organismu bez poškození jeho tkáně, vznik v důsledku narušení vzájemných sociálních vztahů mezi jedincem a jeho prostředím, nejčastěji orgánové neurózy, psychoneurózy, poruchy chování)
3. podle druhu
   1. pohybové
   2. zrakové
   3. sluchové
   4. řečové
   5. mentální
   6. poruchy chování
   7. parciální postižení (poruchy učení, chování, pozornosti)
   8. kombinované postižení
4. podle intenzity
   1. lehký stupeň
   2. středně těžký
   3. těžký