Vývojová psychologie - příprava na přijímací zkoušky

 Vývojová psychologie

 

• od prenatálního období do smrti (od početí)
• zkoumá činitele ovlivňující vývoj, věnuje se charakteristikám vývojových období (vnímání, motoriky, inteligence, učení,…)

Vývojová období jedince

senzitivní období - každé období se vyznačuje úsekem, kdy je jedinec citlivější na vlivy z okolí

1. Prenatální období - nitroděložní vývoj
   1. preembryonální (první dva týdny po početí)
   2. embryonální (3.-9. týden)
   3. fetální (od 9. týdne do porodu)
   • vývoj plodu ovlivňován biologickými faktory a vnějším prostředím
2. Rané dětství
   1. novorozenec (prvních 6 týdnů života) - osifikace, dokončování nervových drah, důležité vrozené reflexy
   2. kojenec (první rok života) - dítě začíná reagovat na okolí, učí se stabilitě (pase koníčky, sedí, začíná chodit s oporou), opakuje zajímavvé činnosti, rozeznává známé a cizí tváře, separační úzkost (strach z odloučení od rodičů), pevný vztah k matce
   3. batole (2-3 roky) - rozvoj řeči (na konci třetího roku cca tisíc slov, já), zdokonalení pohybových schopností (motorika), dokáže samo chodit, období vzdoru, začíná si uvědomovat vlastní já, vyžaduje větší autonomii, je schopné hrát si samo, fixace na matku - separační úzkost
3. Předškolní věk (asi 3-6 let) - jednoduché věty i složitější souvětí, rozvoj motoriky, odpoutání od matky, zaměření na okolí, kooperativní hra (děti si hrají spolu, mají rozdělené role), rozlišuje ženské a mužské role, první forma svědomí
   • egocentrismus (dítě je středem svého myšlení, vše vnímá skrze sebe)
   • antropomorfismus (polidšťování předmětů)
   • magičnost
4. Mladší školní věk (asi 6-11 let) - velký rozvoj řeči. jemná motorika, představivost (vybavování si minulých vjemů), rozvoj paměti, učení už není nahodilé, ale více se opírá o řeč - plánovité a záměrné, jednoduché logické operace, lze měřit inteligenci, rozvoj sociálních vazeb s vrstevníky a okolím, sociální role
   • eidetismus (viuální představy, schopnosti vybavit si obrazovou vzpomínku)
   • autonomní morálka (vnitřní kontrola)
5. Starší školní věk
   1. Období pubescence (kolem 11-15 let) - tělesné změny, menstruace, poluce, emoční labilita, využívání formálních (abstraktních) operací, kombinace konvergentního (sbíhavého) a divergentního (rozbíhavého) myšlení, zvyšuje se soustředěnost, hledání identity, osamostatňování se, hledání vzorů
   2. Adolescence (asi do 20-22 let) - příprava na dospělost, dokončení tělesného vývoje, zrání identity, budování sebevědomí), myšlení dosahuje vrcholu, použití všech myšlenkových operací, dokáží diskutovat, ověřovat informace a zaujímat vlastní postoje, stabilizace emocí, rozvoj etických a estetických emocí, osamostatňování se, touha po uznání od vrstevníků, párová přátelství
6. Dospělost

   1. Mladší dospělost (20-30 let) - fyzické schopnosti, myšlení a inteligence na vrcholu, rozvoj jiných složek inteligence, stabilní emoční stránka, zisk pocitu vnitřní sebejistoty, vrcholí odpoutání se od rodiny a osamostatnění, budování kariéry, první sexuální vztahy, hledání stálých partnerů, manželštví, rodičovství

      dosažení zralosti

      • schopnost udržovat dlouhodobá přátelství
      • spolehlivost a snaha na sobě pracovat
      • umět přijímat i dávat lásku
      • schopnost jednat bez předsudků
      • zdravé sebevědomí

   2. Střední dospělost (30-45 let) - první involuční (přirozeně stárnoucí) změny, snížení výkonnosti paměti, myšlení je na dobré úrovni (využití znalostí a zkušeností), vrchol v oblasti kariéry, krize středního věku (hodnocení dosavadního života, řešení otázky vlastní existence a identity)

   3. Pozdní dospělost (cca do 45-65) - v tělesné oblasti pokles výkonnosti, zhoršení smyslového vnímání, postřehu atd.

      • klimakterium (přechod) - pokles hladiny ženských hormonů a ukončení menstruačního cyklu (doprovázeno návaly horka, pocením, podrážděností, emoční labilitou,…), u mužů není tak výrazné, ale dochází k poklesu hladiny testosteronu (objevují se problémy s prostatou)
      • dochází k problémům s pamětí, snižuje se pozornost, učení je obtížnější, v myšlení je přelomem odchod do důchodu (může být doprovázen pocity méněcennosti, ztrátou sebevědomí - ageismus (diskriminace starších lidí)
      • syndrom prázdného hnízda
      • role prarodičů
7. Stáří (65 let a více) - pokles tělesné výkonnosti, nemoci, zhoršení paměti (především krátkodobé) i smyslového vnímání

   • lidský život končí smrtí

     pět stádií umírání

     1. popření
     2. vztek
     3. smlouvání
     4. deprese
     5. přijetí

Vybraná pojetí lidského vývoje

Freudova psychoanalytická teorie vývoje osobnosti

pět stadií - podle biologických pohnutek, jež člověk potřebuje v průběhu vývoje ovládnout, aby vyhověl požadavkům ze strany společnosti

1. orální stadium (0-1 rok) - hlavním zdrojem uspokojení orální stimulace (sání, kousání)
2. anální stadium (2-3 roky) - uspokojení na základě zadržování a vyprazdňování
3. falické stadium (4-5 let) - primární oblast uspokojení jsou genitálie
   • Oidipovský komplex - chlapec pociťuje lásku k matce a otce vnímá jako soupeře, potlačuje své sexuální přání vůči matce ze strachu z potrestání (kastrace), komplex se vyřeší identifikací s otcem
   • Elektřin komplex - dívka vnímá matku jako soupeřku o přízeň otce, vyřeší se identifikací s matkou (ale nikdy ne úplně)
4. stadium latence (6-11 let) - přechodné stadium, období stability
5. genitální stadium (11-12 let) - období navazuje na období falické, hlavní oblast uspokojení jsou genitálie.
   • poslední vývojové stadium - vývoj jedince je dokončen (člověk je biologicky i psychosociálně zralou osobností)

Piagetova teorie kognitivního vývoje

• Piaget je představitelem psychologického strukturalismu

čtyři etapy vývoje z hlediska poznávacích procesů a způsobu myšlení

1. senzomotorické stadium (0-2 roky) - hlavní úlohu v poznávání světa hraje vnímání a pohyb, rozvíjí se záměrné jednání, schponost vystihnout vztah mezi vlastním pohybem a výsledním efektem
2. předoperačnístadium (2-7 let)
   1. etapa symbolického a předpojmového myšlení (2-4 roky) - dítě užívá symbolů (krmení panenky), slova označují jen předpojmy (např. určitého psa - Alíka, ne psa jako druh)
   2. etapa názorného myšlení (4 - 7/8 let) - dítě je schopné slovy vyjádřit základní pojmy, omezené na vlastnosti, které lze dobře vnímat, myšlení se řídí jen názorným poznáním, ne logickými operacemi
3. stadium konkrétních operací (7/8 až 11/12 let) - myšlení respektuje zákony logiky, děti zvládají základní myšlenkové operace vázané na názorně vnímání)
4. stadium formálních operací a abstraktního myšlení (11-12 let, v průběhu dospívání) - abstraktní myšlení

Eriksonova psychoanalytická teorie

• Erikson rozvíjí psychoanalytickou teorii, která je vázaná na biologické faktory, společenské, kulturní a historické podmínky vývoje dětí
• vychází z předpokladu, že jedinec musí na každém stupni vývoje vyřešit určitý psychosociální konflikt
• navazuje na teorii Freuda, kterou přetvořil a doplnil

Osm etap:

• 0-1 rok - dítě si musí získat pocit základní důvěry v život, důležitá je péče a vztah s matkou
• 1-3 roky - dítě musí zvládnout rozpor rodícího se pocitu autonomie a pocitu sturu, které vznikají ze závislosti na okolních osobách a jejich požadavcích
• 3-6 let (předškolní období) - dítě řeší konflikt mezi vlastní iniciativou a pocity viny, vyvýjí se sebevědomí
• 6-12 let - dítě musí získat pocit vlastní snaživosti v práci a bránit se pocitům méněcennosti, vstupuje do života
• 12-19 let (mladá dospělost) - jedinec je připravený na spynutí s totožností druhého člověka v intimitě, a tím na obětování části vlastní identity
• 25-50 let (dospělost) - jedinec v sobě vytváří a uplatňuje pocit generativity (potřeba zplození a výchovy další generace), může být v konfliktu s pocitem osobní stagnace
• od 50 let (pozdní dospělost a stáří) - člověk by měl dosáhnout osobní integrity, která se odrazí v přijetí vlastního života, zoufalství a strach ze smrti