Psychologie

  Speciální pedagogika pedagogická disciplína, která se zabývá edukací dětí, žáků a dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami a zkoumáním formativních (výchovných) a informativních (vzdělávacích) vlivů na tyto jedince Vymezení: obecná pedagogika dějiny pedagogiky didaktika - teorie vzdělávání a vyučování, efektivita filosofie výchovy - etika, hodnoty, metodologické otázky teorie výchovy - složky výchovy, objasnění jevů a dějů metodologie pedagogiky - teorie pedagogických metod sociální pedagogika - zkoumá výchovu jako společensko-historický jev související se společenským významem výchovy i odlišností při výchově sociálních skupin včetně vlivu sociálních podmínek na rozvoj člověka pedagogická diagnostika - zjišťování úrovně rozvoje žáka pedagogická prognostika - prognóza vývoje školství a vzdělávání, hledá optimální řešení, vytváří modely a strategie budoucího rozvoje institucí, vzdělávacích procesů speciální pedagogika Zabývá se: výchovou vzděláván...

Psychické jevy Psychické procesy Vnímání psychický proces, prostřednictvím něhož poznáváme to, co zrovna v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány. předchází mu čití - smyslové orgány přijímají informace z okolí psychofyzika - vztahy mezi fyzikálními stimulacemi a subjektivním vnímáním absolutní práh - nejnižší stupeň stimulace, kterou jsou smysly schopné rozpoznat na smyslové orgány působí stimulační energie, která je přeměněna na nervové vzruchy, které jsou vyslány do mozku - tyto signály jsou zpracovávány, tříděny a organizovány - vnímání je významně ovlivněno zkušeností i psychickými jevy Tři procesy vnímání: recepce - schopnost přijímat podněty smyslovými orgány percepce - schopnost nervového systému uvědomovat si podněty apercepce - vnímání využívající předchozí zkušenost Výsledkem vnímání je: počitek - obraz některého jednotlivého znaku vnímaného předmětu (barva, vůně), jsou součásní vjemů vjem - zobrazuje obraz předmětu jako celku, tedy výsledek vnímání (jabl...

 Vývojová psychologie   od prenatálního období do smrti (od početí) zkoumá činitele ovlivňující vývoj, věnuje se charakteristikám vývojových období (vnímání, motoriky, inteligence, učení,…) Vývojová období jedince senzitivní období - každé období se vyznačuje úsekem, kdy je jedinec citlivější na vlivy z okolí Prenatální období - nitroděložní vývoj preembryonální (první dva týdny po početí) embryonální (3.-9. týden) fetální (od 9. týdne do porodu) vývoj plodu ovlivňován biologickými faktory a vnějším prostředím Rané dětství novorozenec (prvních 6 týdnů života) - osifikace, dokončování nervových drah, důležité vrozené reflexy kojenec (první rok života) - dítě začíná reagovat na okolí, učí se stabilitě (pase koníčky, sedí, začíná chodit s oporou), opakuje zajímavvé činnosti, rozeznává známé a cizí tváře, separační úzkost (strach z odloučení od rodičů), pevný vztah k matce batole (2-3 roky) - rozvoj řeči (na konci třetího roku cca tisíc slov, já), zdokonalení pohyb...

Ahoj všichni 🤗! Taky vás zajímalo, proč filmy tak moc působí na naše emoce? Je to přece „jenom“ film, tak proč u něj brečíme? Proč nám tak strašně záleží na tom, aby dobře dopadl a když ho dokoukáme, ještě dlouho o něm přemýšlíme? Musí to být dobrý film, aby tyto pocity opravdu vyvolané byly. Přesto se takových najde spousta. Často se ztotožňujeme s oblíbenými postavami a chvíli po zkouknutí se chováme jako ona postava, aniž bychom si to uvědomovali. To, jestli budeme brečet nebo se bát závisí hlavně na tom, jaká hudba film podbarvuje a jestli ho vůbec nějaká podbarvuje. Pokud si pustíme film bez hudby, většinou na nás moc dobrý dojem neudělá. Filmaři musí umět hrát na emoce a jen dobré rozhovory to nezvládnou. Smích je něco jiného, ten probudí nějakým dobrým vtipem. To ale není všechno, protože filmy chtějí, aby po jejich zhlédnutí v nás něco zanechaly. A to dělá právě hlavně smutná hudba plná mollových tónů, která nám říká: „Teď je to smutné, teď breč.“ Bez ní by v nám o...

Ahoj všem 🤗! Dlouho nevyšel nový článek.. to víte stres. Pravě tohle období mi poskytlo skvělý nápad na nový článek. Budeme se bavit o stresu. Tohle slovo v našem slovníku zdomácnělo. Představujeme si ho jako negativní reakci organismu na zátěž. Stres je ale mnohdy pozitivní a to hlavně tehdy, když trvá krátce. Krátkodobý stres má ochranou a adaptační funkci - mobilizuje náš organismus. Zejména blížící se zkoušky a tlak učení povzbudí studenty k lepšímu výkonu. Spoustě lidem například vyhovuje učit se těsně před testem. Podobný jev můžeme pozorovat i u zvířat v ohrožení, která jsou v ohrožení. Akční filmy jsou jasný důkaz účinků, které krátkodobý stres dokáže vyvolat 😁. Potom je tu ale ten dlouhodobý stres , který může mít na člověka dalekosáhlé dopady. To je ten stres negativní, který si vybavíme jako první. Může vést k psychickým i zdravotním problémům (žaludeční vředy, bolesti hlavy,..). Vyvolává ho například ztráta blízké osoby, onemocnění, rozchod, velké množství testů n...

Ahoj všichni 🤗! Když se si někým povídáme, používáme slova. Takhle si rozumíme. Co ale dělat, pokud druhý nemluví upřímně nebo dokonce lže? Tady nám už verbální komunikace nepomůže. Potřebujeme něco důmyslnějšího. Něco, co nám pomůže zjistit, jak se druhý cítí nebo jestli mluví pravdu. Naštěstí nemusíme hledat dlouho, protože klíč máme přímo před námi! Ano, je to samo tělo, které nám tohle vše poví. A slova na to nepotřebuje. Jen my potřebujeme klíč, kterým tuto naši řeč těla rozluštíme: Základem všeho je pozorovat. Každý má jiné chování a jiné postoje. Nemůžeme tedy s jistotou říct, že kdo se poškrábe na nose nemluví pravdu. Až do takové krajnosti to nejde. Nejdřív musíme znát přirozené vystupování člověka a pozorovat až změny v jeho normálním chování. Není to tedy tak, že vám zde napíšu seznam bodů, podle kterých se budete řídit a budete mít vždy pravdu (ten seznam sem teda napíšu, to jo, ale je spíše orientační 😉). Abychom tedy řeč těla mohli určit, musíme použít trochu empa...

Ahoj všichni 🤗! V anketě o dnešní článek vyhrála... psychofyziologie! Věda, zabývající se vzájemnými vztahy mezi myslí a tělem. To znamená, jak fyziologické procesy ovlivňují psychiku člověka a jak psychika člověka ovlivňuje fyziologické fungování těla. Jak na nás působí emoce známe všichni. Například hněv vyvolává reakce, jako je zvýšený srdeční tep a vysoký krevní tlak. Pak se celí třeseme a je nám horko. Když jsme nervózní, máme studené ruce a více se potíme. Když máme radost, srdce nám buší rychleji. Když máme strach, naježí se nám chlupy. Těchto příkladů je spousta, protože úplně každá emoce vyvolává nějakou fyzickou reakci. A každá fyzická změna zase vyvolává emoce. A jak je to s nemocemi? Ty na nás totiž psychicky působí velmi silně. Každá nemoc má dvě strany, tělesnou a psychickou, takže každé somatické (tělesné) onemocnění může vyvolává také psychickou nerovnováhu (změny nálad, deprese, úzkosti, zvýšenou citlivost, pocity bezmoci a podřadnosti,...) a zároveň psychic...

Ahoj všichni 🤗! Konečně je středa a proto dnes vychází nový článek a to o již dlouho slibované grafologii. Dnes to tedy bude o tvarových zvláštnostech 🙂. Tvarové zvláštnosti v horní zóně Postupné klesání horní délky - touha po uplatnění, ale ustupování od záměru Postupné stoupání horní délky - ctižádost, šplhounství Náboženské křivky horní délky - intelektuální mysticismus, odevzdání se "vyšší moci", může být až lhostejnost k hmotným věcem Krycí tah v horních délkách - rozumová bystrost, chudost představování Přeškrt t nad písmenem - ambice, ctižádost, ale tendence k nedokončování úkolů Přeškrt t výrazně levý - rozvaha, opatrnost, zvažování každého nového kroku Přeškrt t výrazně pravý - energie, netrpělivost, rychlost, energie vrhaná do budoucna Přeškrt t dolů doprava - kritičnost vůči ostatním, může být i ironia a sarkasmus Přeškrt t nízko - pod...